Epidemiologie nádorů tlustého střeva a konečníku v České republice

J. Mužík, L. Dušek, J. Abrahámová

V České republice je ročně nově diagnostikováno 7900–8100 pacientů se zhoubným novotvarem tlustého střeva nebo konečníku, souhrnně označovaným také jako kolorektální karcinom. Ve stejné době na tento nádor 4100–4500 pacientů zemře. Prevalence, tedy počet žijících osob, které mají nebo měly diagnostikovaný tento typ nádoru, dosáhla v roce 2007 hodnoty 43 835 osob a ve srovnání s rokem 1995 tak vzrostla o 99,6 %. V České republice je nadto více než 50 % nových pacientů s kolorektálním karcinomem diagnostikováno v pokročilém stadiu onemocnění (stadium 3. nebo vyšší), což významně zhoršuje prognózu pacientů a dosažitelné výsledky léčby. Již z těchto základních epidemiologických hodnot je jasné, že kolorektální karcinom představuje závažný zdravotní problém v české populaci.

1. Dostupnost a kvalita populačních dat o kolorektálním karcinomu

Základním zdrojem údajů pro populační hodnocení epidemiologie kolorektálního karcinomu je Národní onkologický registr České republiky (NOR). Jde o unikátní databázi v evropském i celosvětovém měřítku, ve které jsou od roku 1977 zaznamenávány všechny novotvary zjištěné v české populaci. Za období 1977 až 2007 je v databázi více než 1,6 milionu záznamů všech novotvarů, z nichž téměř 12 % (asi 192 tisíc) představují právě kolorektální karcinomy. Kromě údajů o celkových počtech pacientů je zaznamenáván věk pacientů, stav onemocnění při diagnóze a základní informace o poskytnuté léčbě. Dalším zdrojem epidemiologických údajů o kolorektálním karcinomu je databáze zemřelých, ze které jsou získávány údaje o počtech zemřelých na toto onemocnění v české populaci. Pro hodnocení epidemiologie jsou pak ještě nezbytné údaje o počtech osob v populaci a o její demografické struktuře (věk, pohlaví, regiony).

Přestože NOR je databází celopopulační a jeho cílem je sledovat všechny novotvary, je kvalita zaznamenaných dat velmi vysoká a umožňuje kromě základní epidemiologie i hodnocení výsledků léčebné péče pomocí analýzy přežití a odhadování epidemiologických trendů v příštích letech. V tabulce 1 je popsána struktura záznamů NOR s ohledem na jejich úplnost a využitelnost pro další hodnocení.

Tabulka 1. Struktura a kvalita záznamů NOR o kolorektálním karcinomu (C18-C21; období 2001–2007; 55 811 záznamů)

¹ Časná úmrtí, pacienti bez dokončené diagnostiky a určení klinického stadia, pacienti bez zahájení terapie z důvodu kontraindikace léčby, pacienti odmítající léčbu.

2. Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR

Česká republika obsazuje přední místa v mezinárodních statistikách incidence kolorektálního karcinomu. Dle dat studie Estimates of the cancer incidence and mortality in Europe in 2006 [Ferlay et al., 2007] je ČR na 2. místě v Evropě u mužů a na 5. místě u žen. Populační zátěž je skutečně vysoká, ročně je v ČR nově diagnostikováno 7900–8100 pacientů s tímto karcinomem a 4100–4500 pacientů na něj zemře [Dušek et al., 2007]. Rovněž mortalita je na předních světových pozicích (muži 2. místo, ženy 3. místo) [Curado et al., 2007]. Incidence přitom stále roste, v roce 2007 byla o 13 % vyšší než v roce 1995 (obrázek 1). Obrázek 1 dále dokládá, že i při rostoucí incidenci se v ČR podařilo stabilizovat mortalitu na toto onemocnění, což ovšem vede k nárůstu prevalence, tedy počtu žijících osob, které mají nebo měly diagnostikovaný kolorektální karcinom. Prevalence dosáhla v roce 2007 hodnoty 43 835 osob a ve srovnání s rokem 1995 tak vrostla o 99,6 %. Souhrnný přehled českých epidemiologických dat je uveden v tabulce 2.

Obrázek 1. Trendy epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR

Tabulka 2. Základní epidemiologické charakteristiky nádorů kolorekta v ČR

Společenské důsledky tohoto stavu jsou zřejmé. Jsou o to závažnější, že nemoc v podstatné míře postihuje pacienty v produktivním věku. Typický věk českého pacienta s kolorektálním karcinomem sice leží v intervalu 61–77 let, ale 22 % všech nemocných je mladších 60 let (obrázek 2). Prudký nárůst incidence tohoto onemocnění pak začíná již po 45. roku života.

Obrázek 2. Věk pacientů s kolorektálním karcinomem v letech 2001-2007

Tabulka 3 dále dokumentuje, že kolorektální karcinom se v ČR velmi významně podílí i na celkovém sumárním riziku onemocnění zhoubnými nádory. Hodnoty v tabulce jsou uvedeny s ohledem na tzv. naději dožití (střední délka života) v české populaci, která je 73,7 let u mužů a 79,9 let u žen [Demografická příručka, ČSÚ, 2007].

Tabulka 3. Kumulativní riziko vzniku nádorového onemocnění v české populaci v období 2001-2007

Důležitým zjištěním také je, že nádory kolorekta jsou stále častěji zjišťovány jako další primární novotvar u pacientů, kteří již dříve měli diagnostikováno jiné nádorové onemocnění (Tabulka 4). Zatímco v období do roku 1987 šlo o necelých 5 % z celkového počtu diagnostikovaných nádorů kolorekta, v období po roce 1998 již tento podíl překročil 12 % a dostupná data z roku 2007 odhalují více než 16 % těchto onemocnění.

Tabulka 4. Kolorektální karcinom jako další primární nádor u téhož pacienta dle dat NOR (počet nových případů ročně a procento z nově diagnostikovaných nádorů kolorekta)

Závěrem lze tedy konstatovat, že špatná epidemiologická situace je jednoznačnou výzvou k posílení všech aktivit směřujících k prevenci kolorektálního karcinomu, v první řadě organizovaného screeningu tohoto onemocnění, jehož hlavním cílem je včasná diagnostika, která dává pacientům mnohem lepší naději na úspěšnou léčbu a zvládnutí nemoci.

3. Literatura

• Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Národní zdravotnický informační systém (NZIS), Národní onkologický registr (NOR), [20.12.2007], dostupné z http://www.uzis.cz/info.php?article=368&mnu_id=7300
• Dušek L., Mužík J., Kubásek M., Koptíková J., Žaloudík J., Vyzula R. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita, [2005], [cit. 2008-12-15]. Dostupný z WWW: http://www.svod.cz. Verze 7.0 [2007], ISSN 1802 - 8861.
• Ferlay J., Autier P., Boniol M., Heanue M., Colombet M., Boyle P. Estimates ofthe cancer incidence and mortality in Europe in 2006. Annals of Oncology 18: 581-592, 2007.
• Curado M.P., Edwards B., Shin H.R., Storm H., Ferlay J., Heanue M., Boyle P. eds. Cancer Incidence in Five Continents, Vol. IX. IARC Scientific Publications No. 160, Lyon, IARC, 2007.
• Demografická příručka 2007. Český statistický úřad, 2008. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/publ/4032-08-2007